Program na podporu ekonomiky a inovací stál 84 miliard korun z fondů EU. Nejde ale říct, jestli opravdu pomohl
Tisková zpráva ke KA č. 16/01 – 19. 12. 2016
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nastavilo cíle operačního programu Podnikání a inovace a jak u projektů kontrolovalo jejich plnění. Tento operační program, který běžel v letech 2007 až 2015, měl posílit konkurenceschopnost české ekonomiky a pomoci inovacím v průmyslu a službách. Celkem putovalo do programu přes 84 miliard korun z evropských fondů. Kontroloři prověřili 61 projektů, které získaly dotace za 1,1 miliardy korun. Z kontroly vyplynulo, že projekty měly sice pozitivní vliv na podpořené podniky, nejde ale zhodnotit, jestli a do jaké míry pomohly zvýšit konkurenceschopnost České republiky a podpořit inovace. MPO nastavilo globální i některé dílčí cíle příliš obecně, takže dopady programu nešlo vyhodnotit. U každého pátého projektu také selhala kontrola ze strany MPO.
Kontroloři prověřili šest prioritních os programu Podnikání a inovace. Každá z nich měla svůj dílčí cíl zaměřený na určitou oblast. Prioritní osy se zaměřovaly na vznik firem, rozvoj firem, efektivní využití energie, inovace, vytvoření prostředí pro podnikání a inovace a na služby pro rozvoj podnikání. Naplnit dílčí cíle se podařilo u dvou prioritních os, u tří os byly splněny částečně a u jedné prioritní osy zůstal cíl nesplněn. Prioritní osy, u kterých se podařilo cíle zcela splnit, tvořily přes 40 % peněz alokovaných na celý operační program.
Podle kontrolorů byly některé dílčí cíle v rámci prioritních os nastaveny obecně a nešlo je měřit. Podobný problém vyhodnotili kontroloři i u globálního cíle celého programu. Nelze tak vyhodnotit, jaký měl celý program přínos pro českou ekonomiku, ani to, jestli byl efektivní.
Za nastavení cílů a kontrolu toho, jestli je jednotlivé projekty plní, bylo zodpovědné MPO. Pro sledování projektů stanovilo závazné ukazatele, které příjemci museli splnit, aby dostali podporu. Například ve Slavičíně u projektu vybudování centra informačních technologií za 30 milionů korun byl závazný ukazatel naplněn už tím, že příjemce dotace postavil určitou plochu centra. Autor projektu tak fakticky splnil podmínky pro to, aby čerpal dotaci. Jaké ale byly skutečné přínosy projektu, to podle tohoto ukazatele MPO vyhodnotit nemohlo. Příjemce dotace v projektu uvedl, že v centru bude sídlit pět inovačních firem, vznikne 35 nových pracovních míst a centrum bude spolupracovat s vysokými školami. Kontroloři ale zjistili, že v centru žádné inovační firmy nesídlí, žádná nová pracovní místa nevznikla a neuskutečnila se ani spolupráce s vysokými školami. Žádný z těchto cílů ovšem nebyl závazný, a proto projekt o dotaci nepřišel. Stejně tak kontroloři našli projekty, u nichž z prostředků na zvýšení energetické účinnosti v průmyslu podpořilo MPO hotely, aquapark, školy či polikliniku.
Samotné výsledky projektů – jako například počet nově vytvořených pracovních míst nebo zvýšení tržby – zařadilo MPO jen do tzv. monitorovacích ukazatelů. Ty nebyly pro příjemce závazné a měly sloužit jen pro vyhodnocení úspěšnosti celého operačního programu. MPO u monitorovacích ukazatelů spoléhalo jen na informace od příjemců. Ti je ale podle zjištění NKÚ vykazovali v řadě případů nesprávně. Ukázkou je počet nových pracovních míst, kterých podle MPO vzniklo 48 tisíc. Jenže skutečný počet byl podle NKÚ několikanásobně menší. Příjemci dotací například vykazovali pracovní místa duplicitně, což na jednu stranu pravidla nezakazovala, na druhou stranu ministerstvo správnost nahlášených údajů nijak nekontrolovalo. U jednoho příjemce tak podle údajů MPO vzniklo 51 pracovních míst, i když ve skutečnosti jich bylo jen 18. Údaje o počtu pracovních míst přitom MPO využívá při prezentaci výsledků celého programu.
Z operačního programu Podnikání a inovace se podařilo vyčerpat celou alokaci 84 miliard korun, i když MPO akceptovalo sankci 3,7 miliardy korun za nedodržení některých podmínek programu. Tuto částku musela ČR uhradit ze státního rozpočtu. Celková částka alokovaná na program se ale nesnížila, protože MPO dokázalo peníze ze sankce převést na nové projekty. Kontroloři zjistili, že v čerpání prostředků byly velké regionální rozdíly – a to jak co do úspěšnosti žadatelů, tak co do podílu úspěšně dokončených projektů. Lišily se například i výše dotací vyplacených na hlavu – zatímco v Brně-městě to bylo přes 19 tisíc korun na obyvatele, v Chebu šlo jen o něco málo přes 2 a půl tisíce na hlavu.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/01 (pdf, 916 kB)
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/01 (docx, 534 kB)