Vyhodnocení dopadů společné migrační politiky má v ČR podobné problémy jako v celé EU
Tisková zpráva ke KA č. 15/24 - 9. 5. 2016
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podmínky pro poskytování a čerpání dotací z evropských fondů určených na migrační politiku. Kontrola se týkala programů, které se zaměřují na zlepšení podmínek přijímání azylantů, integraci cizinců ze zemí mimo EU, návrat migrantů do zemí jejich původu či kontrolu vnějších hranic. Tyto programy zahrnuje v České republice obecný program Solidarita a řízení migračních toků spravovaný Ministerstvem vnitra. Mezi lety 2011 až 2015 projekty v rámci tohoto programu vyčerpaly přes 727 milionů korun. Kontroloři prověřili 49 vybraných projektů za více než 90 milionů korun. Zaměřili se na to, jak se dařilo naplňovat cíle projektů a jestli byly v souladu s dotačními podmínkami EU. Na Ministerstvu vnitra kontroloři prověřili systém výběru projektů a jejich kontroly. I když se podařilo řadu cílů programů migrační politiky splnit, systém vyhodnocování jejich dopadů neumožňuje přesně zjistit, kolik konkrétních lidí z nich mělo prospěch.
Podle kontrolorů není vyhodnocení programů migrační politiky spolehlivé. Není totiž možné zpětně kontrolovat údaje o klientech jednotlivých projektů. Ministerstvo vnitra nepožadovalo, aby příjemci dotací evidovali klienty podle data narození. Přitom právě podle tohoto údaje ministerstvo pobyt cizinců v ČR sleduje. Systém vyhodnocení proto svědčí spíše o intenzitě využívání služeb než o konkrétních lidech, kteří službu využili.
Programy zaměřené na zlepšení podmínek azylantů a integraci cizinců v ČR získaly 288,6 milionu korun. Ministerstvo má jen kvalifikovaný odhad o tom, kolika konkrétním cizincům programy pomohly. Evropská komise totiž tyto údaje začala požadovat až v průběhu programového období. Ministerstvo proto jen odhaduje, že mezi lety 2011 až 2015 pomohly programy více než 74 tisícům osob.
Přestože se řadu programových cílů v oblasti migrační politiky daří plnit, u opatření zaměřených na provádění asistovaných dobrovolných návratů jejich naplňování pokulhávalo. Z prostředků alokovaných na program návratu migrantů se podařilo vyčerpat jen 29 %. Hlavním důvodem je nejednoznačné zakotvení asistovaných návratů v českém právním řádu a také nezájem o tyto aktivity ze strany neziskových organizací.
Kontroloři prověřili 49 projektů, na které dostalo dotace deset příjemců. Cíle projektů se podařilo všem splnit, kontroloři ale u některých projektů zjistili nezpůsobilé výdaje a podezření na porušení rozpočtové kázně za 639 tisíc korun. Mezi nezpůsobilé výdaje patřily například pronájmy prostor, které nebyly na projekt potřeba.
Na problém komunikace členských států s Evropskou komisí v oblasti společné migrační politiky poukázala také nedávná kontrola Evropského účetního dvora zaměřená na vnější dimenzi migrace do EU z Alžírska, Gruzie, Libye, Moldavska, Maroka a Ukrajiny. Z kontroly EÚD vyplynulo, že výsledky jednotlivých opatření v rámci vnější dimenze migrační politiky je obtížné měřit. Mezi hlavními důvody EÚD uvedl složité nastavení cílů i komplikovanou správu této oblasti. Komunikace je problematická jak mezi jednotlivými subjekty v rámci EU, tak právě mezi Komisí a členskými zeměmi. Auditoři poukázali i na to, že se EU obecně nedaří - stejně jako České republice - plnit cíle v oblasti navracení migrantů do zemí původu.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 15/24 (pdf, 551 kB)