Počty nehod na železničních přejezdech neklesají. V jejich bezpečnosti je Česko jednou z nejhorších zemí v Evropě
Tisková zpráva ke KA č. 17/33 – 15. 10. 2018
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na bezpečnost železničního provozu a cestujících v letech 2013 až 2017. Kontroloři se zabývali hlavně bezpečností na železničních přejezdech. Na ni přidělilo Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) více než 2,6 miliardy korun, z čehož více než 900 milionů představovaly peníze z Evropské unie. Za tyto peníze měly být hlavně zmodernizovány a zrekonstruovány železniční přejezdy, což by mělo vést ke snížení počtu nehod. Kontroloři konkrétně prověřili například to, jak rozdělené peníze přispěly k odstranění rizikových míst a jaké měly vynaložené prostředky dopad na bezpečnost.
Počty nehod se v prověřovaných letech významněji nesnížily – v roce 2013 jich bylo 165, v roce 2017 pak 159 a v jednotlivých letech mezi tím to bylo podobné. Ve stejném období zahynulo při nehodách na přejezdech v průměru 35 lidí ročně. Česká republika tak zůstala v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě. Na jeden milion obyvatel připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí.
Přestože samo Ministerstvo dopravy zdůrazňovalo nutnost zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech, nesplnilo úkol, podle kterého mělo už v roce 2008 předložit vládě analýzu, ve které mělo určit konkrétní rizikové přejezdy, potřebné peníze na rekonstrukci, časový harmonogram a další. Taková analýza v době kontroly stále neexistovala. SŽDC alespoň v roce 2016 vytvořila materiál, ve kterém posuzovala přibližně třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech. Z těch vytipovala 24 nejrizikovějších přejezdů, jejichž řešení se v době kontroly už připravovalo.
V letech 2013 až 2017 bylo na železničních přejezdech způsobeno 812 nehod, při kterých bylo usmrceno 175 osob a 406 jich bylo zraněno. Celkové škody se vyšplhaly na téměř 500 milionů korun. Nejméně nehod bylo na přejezdech zabezpečených závorami, přibližně 15 %. Nejvíce naopak na těch, které byly vybaveny jen světelným zařízením – šlo zhruba o 46 % ze všech nehod. Na přejezdech zabezpečených výstražnými kříži se pak odehrálo zbylých přibližně 39 %. V těchto případech se jednalo o přejezdy na méně vytížených silnicích a železničních tratích s nižšími frekvencemi i pomalejším provozem vlakových souprav.
Kontroloři se také zaměřili na 10 konkrétních stavebních akcí, v jejichž rámci bylo zrekonstruováno nebo zmodernizováno 77 přejezdů. V přípravné fázi nenašli závažnější nedostatky, podobně tomu bylo i při samotných stavbách. Analýza nabídek uchazečů a zadávacích řízení ale ukázala na možný prostor pro úspory – například za montáž tzv. „skříně logiky reléového zařízení“ platila SŽDC – Stavební správa východ průměrně jednotkovou cenu 18 tisíc korun, zatímco SŽDC – Stavební správa západ 105 tisíc korun. Takto významnými rozdíly by se SŽDC měla zabývat a zjišťovat, jestli a jak moc jsou opodstatněné.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/33 (docx, 98 kB)
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/33 (pdf, 746 kB)