Rozvoj elektronického obchodování zastihl správu DPH nepřipravenou. Příjmy z této daně garantovány nejsou

Tisková zpráva ke KA č. 17/12 – 10. 9. 2018


Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na správu daně z přidané hodnoty při přeshraničním elektronickém obchodování mezi obchodníky a spotřebiteli v letech 2015 až 2017. Kontroloři prověřili, jak je systém správy této daně ze strany Evropské unie nastaven a jak v praxi funguje. Zkontrolovali také, jak při správě DPH postupovaly orgány finanční a celní správy a jaký měl výběr daně dopad na příjmy státního rozpočtu. Ve spolupráci se Spolkovým účetním dvorem Německa kontroloři ověřili fungování tzv. zvláštního režimu jednoho správního místa.

Kontrola ukázala, že hodnota zaslaného zboží a poskytnutých vybraných služeb, stejně jako hodnota odvedené DPH do ČR nejsou vůbec známy. Přitom se bude jednat o významné množství peněz – jen od roku 2015 do poloviny roku 2017 z České republiky odešly prokazatelné transakce za nejméně 100 miliard korun.

Důvodem je to, že správa daně z přidané hodnoty u zasílání zboží mezi státy EU a poskytování vybraných služeb není dobře nastavena. Problém tkví hlavně v nedostatečné mezinárodní výměně informací a v nevhodném rozdělení pravomocí mezi jednotlivé státy Evropské unie. Odpovědnost za výběr daně má ten stát, do kterého byly zboží nebo vybrané služby poskytnuty z jiné země. Ten se však o uzavřeném obchodu nemusí vůbec dozvědět.

„Pokud si v současnosti český spotřebitel objedná určité zboží například z e-shopu v Německu, má povinnost odvádět DPH dodavatel – tedy v tomto případě německý e-shop – do České republiky. Problém je, že pokud dodavatel sám od sebe finančnímu úřadu ČR uzavřený obchod nepřizná, tak se o něm daný správce daně vůbec nemusí dozvědět. A pokud o něm neví, nemůže daň vyměřit ani ji případně vymáhat,“ vysvětlil člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolu vedl.

Navzdory nevhodně nastavenému systému měly orgány finanční správy možnost se přeshraničními obchody aktivně zabývat a zjišťovat, zda jednotlivé subjekty odvádějí daně, jak mají. NKÚ zjistil, že prověřované finanční úřady nedostatečně vyhledávaly a nekontrolovaly osoby povinné odvádět daň – vyhledávání bylo náhodné a spíše ojedinělé. Konkrétní postupy přitom existují, inspirovat se lze například ve Velké Británii, Finsku, Lotyšsku, Dánsku, ale i Bulharsku. Tyto země aktivně vyhledávají osoby povinné odvádět daň a uplatňují další opatření k výběru daní – od spolupráce s karetními a platebními společnostmi přes komunikaci s dopravci a přepravními firmami až po kontrolu a monitorování webových domén a e-shopů a stanovení jejich odpovědnosti za správné zdanění.

Kontroloři vyhledali všeobecně známé webové stránky patnácti zahraničních e-shopů a provozovatelů e-tržišť a dotázali se u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, jestli jsou tyto e-shopy registrovány v ČR k platbě DPH, a pokud ano, tak jak plní své povinnosti. Potřebné informace, ze kterých by bylo jasné, jestli a jak by v ČR měli tito provozovatelé odvádět DPH, finanční správa neměla. Přitom řada z dodavatelů nabízí doručování i do ČR, a je tudíž pravděpodobné, že by do ČR měli také odvádět DPH.

Kontroloři se také zaměřili na odvod DPH spojené s dovozem zásilek i ze zemí mimo EU. Kontrolní systém, který nastavily orgány celní správy, funguje, má však hlavně preventivní funkci. Je to kvůli velkému množství zásilek, které do České republiky putují, a také vysokými náklady na doměření daně. Ty jsou dány tím, že celý proces, který je upraven právními předpisy a mezinárodními dohodami, je administrativně náročný a zdlouhavý.

Kontrola byla provedena paralelně se Spolkovým účetním dvorem Německa tak, aby bylo možné ověřit i fungování tzv. zvláštního režimu jednoho správního místa, díky kterému by měl být odvod DPH při přeshraničním obchodování jednodušší. Zvláštní režim umožňuje dodavateli působícímu na trzích více členských zemí EU, aby své povinnosti k DPH plnil prostřednictvím finančních úřadů jednoho členského státu a nemusel sám za sebe odvádět DPH do množství zemí, ve kterých by se musel složitě registrovat. Zvláštní režim se podle NKÚ i přes některé přetrvávající nedostatky osvědčil, protože snížil administrativní zátěž správců daně i daňových subjektů.

Připravovaná společná mezinárodní zpráva z této paralelní kontroly bude sloužit jako podklad k projednání řešení na evropské úrovni.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky

Sdílení: