Systém vykazování prostředků přijatých ze zahraničí se zlepšuje, stále ale obsahuje významná rizika

Tisková zpráva ke KA č. 14/37 – 29. 9. 2015


Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo zemědělství vykazují údaje o prostředcích přijatých ze zahraničí. Zaměřil se na informace uvedené v účetních závěrkách, finančních výkazech a závěrečných účtech těchto rozpočtových kapitol za rok 2014. Významné riziko podle kontrolorů představuje účtování o uplatňování plošných korekcí. Ty představují ve své podstatě postih za systémové chyby v operačním programu. Provádět korekce může členský stát sám nebo je uplatní Evropská komise. Ve svém důsledku tak peníze Evropská unie neproplatí a uhradit je musí stát ze svého rozpočtu. Dochází tím k zatížení státního rozpočtu o výdaje, u kterých počítal s jejich proplacením.

MŠMT jako řídicí orgán operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost" vyměřilo pro tento program korekce ve výši 1,2 miliardy korun. Tato částka není konečná. K vyčíslení korekce totiž dochází postupně, protože korekce dopadne i na budoucí výdaje. Výslednou částku nakonec zaplatí stát ze svého rozpočtu, místo aby byla proplacena z evropských fondů. U Ministerstva zemědělství vyměřování korekce aktuálně probíhá.

Důležité údaje o plošných korekcích se do závěrečných účtů rozpočtových kapitol nepromítají, protože závěrečné účty jsou založeny hlavně na údajích o pohybech peněz, a ne na údajích z účetních závěrek. Závěrečné účty neobsahují například ani informace o souvisejících pohledávkách a závazcích. NKÚ proto doporučuje, aby závěrečné účty kapitol obsahovaly mnohem více akruálních údajů vycházejících z účetnictví, a to včetně toho, kolik Českou republiku - po započtení korekcí a neuznatelných výdajů - skutečně stojí projekty dotované EU. Zvýšilo by to vypovídací schopnost závěrečných účtů.

Kontroloři poukázali i na další rizika, a to například u vykazování předběžných plateb přijímaných přímo ze zahraničí a u pohledávek z předfinancování.

NKÚ přitom oceňuje novelu účetní regulace v oblasti předfinancovaných transferů, která je účinná od letošního roku. Zásadní nejednoznačnost ustanovení v této oblasti se podařilo odstranit, a byl tak napraven stav, kvůli kterému se NKÚ od roku 2010 nemohl vyjadřovat ke spolehlivosti údajů uváděných v účetních závěrkách.

Údaje z účetnictví státních institucí mají sloužit mimo jiné Ministerstvu financí, Českému statistickému úřadu nebo centrální bance jako podklady pro odhady vládního dluhu či deficitu veřejných financí. "Jde o zásadní údaje, které vypovídají o tom, v jaké kondici země je. Pokud nejsou úplné, nemůže se vláda spolehnout na to, že se rozhoduje na základě relevantních údajů. A to už vůbec nemluvím o významu těchto informací pro finanční trhy," doplnil Miloslav Kala, prezident NKÚ.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky

Sdílení: