Podpora venkova z evropských dotací: peníze šly i na projekty, které rozvoj nepřinesly
Tisková zpráva ke KA č. 14/26 – 15. 6. 2015
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření s penězi určenými na rozvoj venkova, zaměřil se také na plnění cílů a udržitelnost projektů v této oblasti. Kontroloval prostředky rozdělované Ministerstvem zemědělství (MZe) v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2010 až 2013. Kontroloři prověřili 120 projektů, které získaly dotace v celkové výši přesahující 375 milionů korun.
Program rozvoje venkova má přispět například k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Podle kontrolorů ale špatně nastavená pravidla MZe umožnila financovat i projekty, které k těmto účelům nesloužily. Kontroloři například prověřili 36 dotovaných kotelen na biomasu a zjistili, že 20 z nich bylo umístěno v rodinných domech, přestože dotace měly sloužit k podpoře podnikání. Příjemce dotace navíc po pěti letech, po které byl povinen kotelny provozovat, nabídl v některých případech kotle za stovky tisíc korun k odkupu za symbolickou cenu 10 korun.
Špatně nastavená dotační pravidla vedla i k tomu, že z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby, jako byly třeba rozhledny nebo altány. Například u dotace ve výši 1,3 milionu korun na 190 metrů dlouhou naučnou stezku představovaly náklady na postavení rozhledny 87 % proplacených peněz. Samotná stezka při kontrole na místě nebyla v terénu znatelná a naučné tabule chyběly úplně. Pravidla také například neomezovala maximální výši dotace na vznik jednoho ubytovacího lůžka, takže se tyto náklady u kontrolovaných projektů pohybovaly od 396 tisíc do 1,4 milionu korun za jedno lůžko. Kontroloři narazili i na případ, kdy z dotací na stavby a technologie živočišné výroby proplatilo MZe i výstavbu silážního žlabu, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl.
MZe navíc nedisponovalo přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by mohlo efektivnost dotací vyhodnotit a případně upravit svou strategii. Externí hodnotitelské firmy někdy prováděly šetření na malých vzorcích respondentů – například jedna z nich oslovila telefonicky 15 respondentů a na základě toho vyhodnotila efekt opatření, které mělo zasáhnout 119 tisíc lidí a z veřejných rozpočtů na něj mělo jít 17 milionů eur.
Kromě špatně nastavených pravidel programu nastavilo MZe nereálně i některé cílové hodnoty, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 tisíc pracovních míst, MZe ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na dva tisíce pracovních míst.
NKÚ zkontroloval i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jakožto platební agenturu Programu rozvoje venkova. Kontroloři zjistili, že kontrolní systém SZIF byl u kontrolovaných projektů účinný jen částečně. SZIF například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě dotaci přesahující 6 milionů korun. Celkem kontroloři oznámili příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 8,5 milionu korun.
Kontroloři prověřili 34 projektů i na straně příjemců dotací. Dva z nich nezachovali projekty v plném rozsahu po celou dobu udržitelnosti. Navíc SZIF u jednoho příjemce proplatil náklady na pořízení výrazně většího množství materiálu, než kolik příjemce dotace podle stavební dokumentace skutečně použil.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/26 (pdf, 525 kB)