NKÚ zkontroloval peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané správy národních parků
TISKOVÁ ZPRÁVA – 12. ledna 2012
Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s peněžními prostředky a majetkem státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané správy národních parků (dále jen „NP“), konkrétně Správa Krkonošského národního parku a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Součet peněžních prostředků státu poskytnutých oběma správám NP v kontrolovaném období (2009–2010) formou příspěvků na provoz a účelových dotací činil 962.032 tis. Kč.
Objem poskytnutých finančních prostředků mezi roky 2009 a 2010 u obou kontrolovaných správ národních parků výrazně poklesl (Krkonošský NP o 19%, NP Šumava 28%). Tento rozdíl byl v roce 2010 nahrazen zvýšenými tržbami za prodej dřeva, zejména u Správy NP Šumava. Obě správy získaly prodejem dřeva v tomtéž období celkem 800.844 tis. Kč.
Posláním NP však není těžba dřeva za účelem prodeje. Proto je otázkou, zda mají být národní parky spravovány formou příspěvkových organizací.
V NP Šumava byly v souladu s příslušnými předpisy vydávány pozemky zejména obcím, takže na území tohoto NP bylo vlastnictví pozemků obcemi výrazně posíleno. Vlastníkům těchto pozemků byly propláceny, jako náhrady za újmy vzniklé omezením zemědělského nebo lesního hospodaření, poměrně významné částky (v působnosti Správy NP Šumava přes 19 mil. Kč v roce 2010).
Po celé kontrolované období, a to i v zásadních věcech (např. při rozhodování, jaký bude na určitém území uplatňován management vč. bezzásahového), postupovaly správy NP většinou podle vlastních správních rozhodnutí. Rovněž o výjimkách ze zákazů mohou rozhodovat od 1. prosince 2009 samy správy NP jakožto orgány státní správy. Nastavení rozhodovacích pravomocí, kdy organizace odpovědná za hospodaření na svěřeném území žádá sama sebe jako orgán státní správy o souhlas nebo výjimku a podle vlastních správních rozhodnutí pak postupuje, vychází z obecně závazných právních předpisů.
Bezzásahové území ve smyslu zásahů proti škodlivým činitelům je specifickou kategorií a nemá přímou souvislost se zónami ochrany přírody. Podle zákona č. 114/1992 Sb. je 1. zóna NP charakterizována jako přísně přírodní. Ve skutečnosti však přesto neplatí, že v celé 1. zóně se nezasahuje vůbec, naproti tomu bezzásahová území jsou i v 2. zóně. Např. v NP Šumava se v 1. zóně nachází 479 ha bezzásahového území, což činí cca 5 % celkové výměry 1. zóny, ve 2. zóně je výměra bezzásahového území téměř dvojnásobná – 847 ha.
V Plánu péče o NP Šumava 2001–2010 je vymezeno 135 ostrůvků 1. zóny. Tato fragmentace neodpovídá mezinárodně uznávaným standardům a způsobům péče o chráněná území a již v roce 2002 tento stav kritizovala mezinárodní mise expertů. Od r. 2004 byly předkládány návrhy na změnu; žádná úprava však dosud provedena nebyla. Tento stav je možné hodnotit jako negativní, protože zóny ochrany přírody jsou významným rámcem, od kterého se mají odvíjet zásady hospodaření i ochrana území NP.
Rozdílný přístup k péči o předmět ochrany v NP je typický pro NP Bavorský les, sousedící s NP Šumava. NP Bavorský les má závazně stanoven cílový stav – do roku 2027 v ucelené I. bezzásahové zóně (na min. 75 % plochy celého NP) ponechat přírodu přirozenému vývoji a v okrajovém pásu širokém min. 500 m na styku se soukromými hospodářskými lesy pak důsledně a účinně zasahovat.
Na území NP Šumava jsou v 1. zónách (jmenovitě v dříve bezzásahových územích) v pásu podél hranice s Rakouskou republikou prováděny zásahy proti kůrovcům, což stanoví mezinárodní dohoda podepsaná MŽP v roce 2009. Šíře tohoto pásu je s platností od 9. května 2011 rozšířena na minimálně 500 m od státní hranice. Smysl dohody je deklarován jako ochrana hospodářského lesa na rakouské straně před lýkožroutem.
Neexistuje žádný schválený koncepční dokument pro rozvoj NP, v důsledku čehož byl v kontrolovaném období vývoj v NP řízen zejména podle aktuálních názorů představitelů MŽP, které na sebe nenavazovaly.
Současný názor MŽP mj. na management lesních ekosystémů v NP Šumava, který se výrazně liší od přístupů MŽP uplatňovaných v předchozích letech, vyplývá zejména ze stanovisek, doporučení a návrhů ministra veřejně prezentovaných v roce 2011.
Obecně závazné právní předpisy upravují pouze rámcově ochranné podmínky a neobsahují specifika jednotlivých NP – poslání všech národních parků v ČR je prakticky stejné. Na příkladu NP Šumava je zřejmé, že chybí závazně stanovená dlouhodobá koncepce ochrany přírody v národních parcích, která by obsahovala definici cílového stavu konkretizovanou pro určitý NP a dále postupné a termínované kroky, jak má být tento stav dosažen. Náhled na ochranu přírody, zejména na management lesních ekosystémů, pak podléhal změnám. Neujasněná a měnící se koncepce může vést k nehospodárnému vynakládání peněžních prostředků státu. Současné vedení MŽP se přiklání ke stanovení závazné koncepce ochrany přírody v NP Šumava prostřednictvím speciálního zákona.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 a 2010, v případě věcných souvislostí i období předchozí, resp. období do ukončení kontroly. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo životního prostředí, Správa Krkonošského národního parku a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2011 pod číslem 11/06. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Zdeněk Brandt.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 11/06 (pdf, 279 kB)