Hospodaření soudu
Žádost ze dne 18. 7. 2024 o poskytnutí informací týkajících se pravomocí NKÚ ve vztahu k soudům.
Požadované informace:
„1. Je v gesci NKÚ kontrolovat způsob hospodaření soudu a zadání veřejné zakázky?
2. Jaké důsledky při pochybení předsedy soudu hrozí, jak dále po zjištění nesrovnalostí NKÚ postupuje a co podává jiným orgánům.“
Poskytnuté informace:
K bodu číslo 1
Z hlediska působnosti NKÚ, která je zaměřena na plnění státního rozpočtu a hospodaření s majetkem státu, uvádíme, že v resortu spravedlnosti NKÚ kontroluje např. závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo spravedlnosti, hospodaření s prostředky státního rozpočtu určenými na provoz soudů a na realizaci investičních akcí v resortu. Od roku 2004 bylo zkontrolováno 13 % okresních soudů (mimo Prahu), 86 % krajských soudů a 0 % vrchních soudů. Působnost NKÚ se nevztahuje na postup soudů při výkonu soudní moci.
Dohled v oblasti veřejných zakázek vykonává na základě a v rozsahu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
K bodu číslo 2
NKÚ je nezávislý ústavní orgán, jehož postavení, působnost a činnost jsou vymezeny zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a který vykonává zejména kontrolu plnění státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem. Jeho pojetí vychází z principů platných u obdobných kontrolních institucí v Evropě. Úkolem NKÚ je poskytovat zpětnou vazbu tvůrcům a vykonavatelům politik státu, aby věděli, jak a za jakou cenu se tyto politiky podařilo naplnit, do jaké míry byly účinné, jaké měly ekonomické a další dopady a současně upozornit na slabiny v rámci vynakládání prostředků státního rozpočtu.
NKÚ je orgánem zjišťovacím a nedisponuje výkonnými pravomocemi, které by mohly zajistit realizaci opatření potřebných k odstranění kontrolami zjištěných nedostatků. Zajištění takových opatření, včetně uplatnění případných sankcí vůči konkrétním osobám, přísluší orgánům, jimž NKÚ své kontrolní závěry v souladu s ustanovením § 30 uvedeného zákona poskytuje, tj. vládě, Parlamentu ČR a případně příslušným ministerstvům. Toto pojetí NKÚ potvrzuje Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 451/2000: „Nejvyšší kontrolní úřad nedisponuje exekutivními, příp. soudními pravomocemi; plní pouze funkci kontrolní s tím, že je oprávněn a povinen výsledky provedených kontrol zveřejnit, a tak upozornit příslušné orgány státní moci na nedostatky zjištěné při kontrole. Nemá však oprávnění ukládat sankce (odhlédnuto od sankcí za porušení procesních předpisů) nebo opatření k odstranění nedostatků. Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu se stávají toliko podnětem, popřípadě podkladem pro další postup orgánů státní moci.“
Hlavním cílem kontrolní činnosti NKÚ není odhalování trestné činnosti, ale zjišťování závad při hospodaření s majetkem státu včetně rozpočtových prostředků. Pokud přesto NKÚ zjistí při kontrole skutečnosti nasvědčující tomu, že mohl být spáchán trestný čin, podává trestní oznámení, a to v souladu s oznamovací povinností uloženou státním orgánům v § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád).